Uvnitř mé hlavy, Francesca Zappia - recenze

30. listopadu 2016 v 2:17 | Elle |  booklist
Anotace:
Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou?
Proč by zrovna on měl mít o jejií společnost zájem?


Recenze:

Obálka - Celkem nic neříkající o příběhu, ale hodí se k němu. Upřímně nevím, jestli mě nějak víc zaujala hned. Jednou jsem narazila na recenzi někde a přečetla si popis knihy. Zásadně recenze na knihy nečtu před přečtením knihy. Radši si dělám názor svůj vlastní. A také proto, že nemám ráda spoilery, pak mě příběh přestane bavit.

Anotace - Kniha mě zaujala už popisem a to tím, že hlavní hrdinka trpí schizofrenií. To mi přišlo jako hodně dobrý námět na knihu. Proč by ne, už jsem četla spoustu knih od upírů, duchů, čarodějů, detektivek až po obyčejné příběhy ze života. Ale zatím jsem se nesetkala s žádným hlavním hrdinou, co by měl tento problém. Jelikož moje prababička trpěla ke konci života schizofrenií, proč nezjistit jaké to asi je, žít úplně v jiném světě, téměř fantasy příběhu, až na to, že tohle tady někteří opravdu vidí. Také mě zaujal ten drsný Miles. To by mohlo být vzrůšo.

Příbeh - Celou dobu jsem měla pocit, že se ztrácím. Chvílema se mi stávalo, že jsem nevěděla o čem vlastně zrovna mluví a spíš jsem si domýšlela. Kniham mě bavila, ale musím říct, že asi takovýhle to úplně nebude u člověka, co trpí schizofrenií, ale kdo ví.

Hlavní hrdinka Alex mi byla sympatická už jen tím, že měla zrzavé vlasy (I když je prý měla červené jako komunista, stejně jsem si ji představovala v nějakých tmavě rezavých, protože je měla přirozené a neobarvené.). Přišla mi jako fajn holka, co se prostě snaží zapadnout. Miles? Tak toho jsem si představovala tedy jinak asi to bylo kvůli těm pihám, zravým vlasům a brýlím, ale podle popisu v knize mi moc drsný vzhledově nepřišel. Zato chváním byl pekně hustý.

Ze začátku jsem moc nechápala, co tam bude asi za zápletku a to, co spisovatelka udělala na konci? Ušlo, ale nebyl to můj šálek kávy. Prostě divný to bylo. Některé situace nebyly podle mě úplně vysvětlený a ztrácela jsem se. A některé věci pro mě byly zase hodně předvýdatelné. Třeba to, že (SPOILER) Alexina sestra Charlie neexistuje, z toho, že je imaginární jsem ji podezírala už tak od první třetiny knihy.

Celkově však knihu musím ohodnotit jako oddechovou a hlavně zajímavou, tak zajímavou, že jsem ji během tří dnů přečetla jedním dechem. :)

Hodnocení:

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.